Historie HBZS Ostrava

1897

Báňské hejtmanství ve Vídni vydalo zvláštní nařízení č. 692/1897 „směřující k zajištění ochrany osob a majetku v případě výbuchu třaskavých plynů nebo uhelného prachu“.

Regenerační dýchací přístroj Dräger 1903 Německo

1905

Nařízením téhož hejtmanství č. j. 3228/1905 bylo nařízeno vybavit dýchacími přístroji naražeče na těžebních patrech, podrobit horníky určené k báňské záchranné službě pravidelným lékařským prohlídkám apod. Předpis zároveň doporučoval i sdružování záchranných sborů jednotlivých dolů do sborů společných. Tímto předpisem byl dán první podnět k vytváření báňských záchranných stanic vyššího typu. Předpis též pamatoval na pohotovost důlních svítidel.

Jáma Vilém, četa záchranné stanice Zárubek, cvičení v kouřové komoře, rok 1990

1908

Nařízením Báňského hejtmanství ve Vídni byly zřizovány Ústřední záchranné stanice (ÚZS) a také podzemní záchranné stanice.

1911

Vznikla první oficiálně schválená Ústřední záchranná stanice v OKR dolů Severní dráhy Ferdinandovy na Zárubku (zrušena ke dni 1. 11. 1946).

1912

Byla schválena Ústřední záchranná stanice dolů hraběte Wilczka na Trojici (zrušena v roce 1939).

1914

Byla schválena Ústřední záchranná stanice v Lazech, která byla první stanicí v historii zřízenou regionálně bez ohledu na majetkové vztahy. Objekt sloužil báňské záchranné službě až do 22. 5. 1979.

Ústřední záchranná stanice Lazy

1943

Nařízením ministerstva hospodářství a práce č. 290/1943 o organizaci báňské záchranné služby v hornických závodech byly sjednoceny požadavky na výkon, systém a vybavení báňských záchranných sborů a stanic na celém území Čech a Moravy. Doly Anselm a Oskar se nacházely na území tehdejší velkoněmecké říše a byly zabezpečovány Ústřední záchrannou stanicí na Hlubině.

1950

Vyhláškou ministerstva průmyslu byla zřízena jednotná báňská záchranná služba s třístupňovou organizaci HBZS – ÚBZS (v roce 1961 se jejich název změnil na OBZS) – ZBZS. Byly zřízeny dvě HBZS a to v Mostě s oblastí působnosti na území Čech a v Ostravě pro území Moravy, Slezska a Slovenska (Na Slovensku byla HBZS zřízena až 1. 1. 1960).
HBZS Ostrava byla zřízena tehdejším OKD a měla svůj Organizační řád.

1951

Vydán vládní dokument o opatřeních ke zvýšení těžby a výrobnosti v OKR, na jehož základě vznikla kromě HBZS Ostrava pohotovost dalších 4 čet na ÚBZS Lazy a 4 čet na ÚBZS dolu Generál Svoboda v Ostravě Přívoze. Pohotovost báňských záchranářů byla tedy tvořena celkem dvanácti četami.

1957

Příkazem ministra paliv č. 9 byly dnem 1. srpna 1957 zřízeny profesionální báňské záchranné sbory a to nejprve na HBZS v Ostravě Radvanicích a ÚBZS v Lazích, později na HBZS v Mostě a následně pak i na uranových dolech.

1959

Poprvé na světě podepsaná mezivládní dohoda o vzájemné pomoci na úseku báňské záchranné služby mezi ČSSR a PLR, která je dosud v platnosti.

1961

Po nehodě na dole Dukla (108 obětí) byly zřizovány stálé hlídky záchranářů na závodech OKR a následně i v jiných revírech. Tyto tří až pětičlenné hlídky byly plně vybaveny k zásahu a nacházely se přímo v dole.

1963

Příkazem ministra paliv č. 16/1963 byla stanovena pro HBZS v Ostravě stálá pohotovost 8 čet záchranářů, tj. nejméně 40 záchranářů.

1966

HBZS Ostrava se stala samostatným závodem OKD.

1970

Na dole Jan Šverma v OKR byla zřízena samostatná pohotovostní jednotka o síle 1 čety, později byly takto zajištěny stálou pohotovostí i doly Paskov, Staříč a Rudý říjen (doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů).

1976

HBZS Ostrava se v rámci vzniklého koncernu OKD stala koncernovou účelovou organizací.

1979

HBZS Ostrava (včetně pracoviště v Lazích) se 22. 5. 1979 přestěhovala do nově postavených prostor v Ostravě Radvanicích, kde zůstalo sídlo společnosti dosud.
Byla podepsána multilaterální světově otevřená dohoda o vzájemné pomoci na úseku báňské záchranné služby, jejíž platnost je dodnes zachována.

Areál HBZS

1988

Na základě zákona Federálního shromáždění ČSSR č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, a následně zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. se poprvé v historii nařizuje zákonem zřizování báňské záchranné služby a její základní funkce.

1992

Vyhláškou Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb. vstupuje v platnost nová právní úprava, která ruší třístupňovou organizaci báňské záchranné služby, mění ji na dvoustupňovou (RBZS – ZBZS) a původní název hlavní báňské záchranné stanice se mění na revírní báňské záchranné stanice. Zavádí se rovněž třetí stupeň záchranářské legislativy a tou jsou Služební řády báňských záchranných stanic.

1993

Zahájen provoz centrálního dusíkového hospodářství. 30 km dlouhý potrubní rozvod zásobuje doly v ostravsko-karvinském revíru plynným dusíkem přiváděným z MG-Odra Gas. Centrální dusíkové hospodářství pracuje v preventivním režimu cca 8 000 m³.hod^-1 a je schopno dodávat v represi až 18 000 m³.hod^-1 po dobu 10 hodin, čímž v podstatě nahrazuje použití paroplynových generátorů.

1994

6. ledna 1994 vznikla samostatná akciová společnost OKD, Revírní báňská záchranná stanice, akciová společnost (jako jediná v ČR).

Záchranná vozidla na počátku a konci 20. století

2001

Byl ustanoven Mezinárodní orgán pro báňské záchranářství (IMRB). Jedním ze zakládajících členů byla i OKD, Revírní báňská záchranná stanice, akciová společnost.
Zákonem č. 315/2001 Sb. byl změněn zákon č. 44/1988 Sb. a zákon č. 61/1988 Sb. Tato změna přinesla kromě jiného i změnu názvu z revírních báňských záchranných stanic na hlavní báňské záchranné stanice.
Obchodní rejstřík Krajského soudu v Ostravě zapsal nově firmu OKD, HBZS, a.s.
Byla vydána nová vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě.

2002

Báňská záchranná služba se vydáním zákona č. 206/2002 Sb. ze dne 24. dubna 2002 stala jednou z hornických činností ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.

2003

Otevření samostatné expozice báňského záchranářství v areálu bývalého Dolu Anselm v Ostravě-Petřkovicích. Expozice, která v novém tisíciletí připomíná nejen odkaz historie báňského záchranářství, ale doloží také mnohaletou a obětavou práci báňských záchranářů.

Expozice báňského záchranářství v hornickém muzeu Landek

2007

Společnost EKO – KARBO (ukládání popílkových směsí) se sloučila do společnosti OKD, HBZS, a.s.
Lampovny na jednotlivých dolech OKD se staly nedílnou součástí HBZS.

2009

IMRB – v Ostravě proběhla 4. mezinárodní konference báňských záchranných služeb za účasti 140 delegátů z 20 zemí.

Ukázka techniky v rámci konference IMRB a logo ostravské konference

2014

Po 48 letech koncem roku skončil provoz pracovního dýchacího přístroje BG-174 (nejlepší dýchací přístroj v současné historii báňského záchranářství).

2015

V tomto roce byla kompletně obměněna dýchací technika báňských záchranářů v OKR. Všechny ZBZS jsou vybaveny pracovními dýchacími přístroji fa Dräger PSS BG-4 (od roku 2006 používán v souladu s novými evropskými standarty pro dlouhotrvající zásahy).

Pracovní izolační dýchací přístroj Dräger PSS BG-4

2020

1. 12. 2020 došlo k prodeji části závodu OKD, HBZS, a.s., státnímu podniku DIAMO a Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě se tak stala odštěpným závodem státního podniku DIAMO.